|
|
Vliv žací techniky na kvalitu řezu, stav a složení travního porostu
PETRÁŠ, Marek
Cílem práce je posouzení vlivu žací techniky na výšku sečení, rovnoměrnost sečení, kvalitu řezu a botanickou skladbu travních porostů. Pro dosažení těchto cílů byly vybrány dva luční porosty v katastrálním území Bukvice u Trhových Svinů v roce 2022. První vybraný luční porost byl sečen rotačním diskovým žacím strojem. Druhý vybraný luční porost byl sečen rotačním bubnovým žacím strojem. U všech sledovaných lučních porostů byla zaznamenána botanická skladba, stanoven vodní a výživný režim. Před sečením byl sledován stav žacích mechanismů, nastavená výška sečení a stav žacích nožů. Po seči byla sledována skutečná výška a rovnoměrnost strniště, produkce biomasy, množství zbylé neposečené biomasy. Byla zhodnocena kvalita řezu.
|
|
|
Vliv pastvy ovcí na druhové složení a produkci biomasy travního porostu.
JINDŘICHOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše, kde jsou popsány informace o pastevních a trvalých travních porostech v ČR a vývoj jejich ploch. Jsou charakterizovány systémy pastvy. Vybavení pastviny a stručné informace k jednotlivým zařízením. Dále zde jsou i informace o vegetaci jako je druhová skladba, optimální skladba porostu pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat, chutnost vegetace pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat. V rešerši je uveden i výživný i vodní režim s jejich indikátory a rozdělením. Důležitý je také vliv obhospodařovaní na druhové složení porostů. Dále je charakterizována pastva ovcí, význam chovu, plemena a jejich rozdělení, etologii, početní stavy v ČR, reprodukci, péči o jehňata i stádo a nemoci s nimi spojené. V Práci byla posuzována druhová skladba - pokryvnost agrobotanických skupin a podíl prázdných míst. Dále byla sledována produkce biomasy i sušiny. Nejlepší druhová skladba byla zjištěna pří sečném systému. Nej-vyšší produkce bylo dosaženo při sečném systému na louce č.2. U hodnocených porostů je možné navrhnout (snížení zatížení, hnojení, přísevy, zkrácení pastevní doby)
|
|
|
Vyhodnocení bilance živin (N, P, K, Ca a Mg) v ekologickém podniku hospodařícím na trvalých travních porostech
Ščambura, Maxmilián
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku na trvalých travních porostech s chovem mléčného a masného skotu a ovcí. Byly pozorovány vztahy mezi půdou, rostlinami a chovanými zvířaty s následným vyhodnocením zda dochází k vyčerpávání nebo obohacování ekosystému (půdy) o pozorované živiny. V celkové bilanci ve sledovaném roce 2019 se ukázalo, že do podniku vstupuje větší množství živin pouze u hořčíku, u fosforu je to rovná nula. Zbylý dusík, draslík a vápník jsou ve ztrátových číslech. Import živin do systému představovaly nákupy jadrných krmiv, slámy a minerálních lizů. Na exportu živin se nejvíce podílel prodej mléka a jatečných zvířat. Ve sledovaném období byla ztráta dusíku bez započtení fixace vzdušného N a atmosférických spadů -25 kg na jeden hektar, což je nejnižší množství přiváděných živin do podniku. Největší přebytek byl zjištěn u hořčíku a to +3 kg na jeden hektar. Ani ve ztrátě, ani v přebytku byla pozorována hodnota u fosforu, který je roven nule. Celková ztráta vápníku činí -9 kg na jeden hektar a draslíku -3 kg na jeden hektar.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
|
|
Analýza pěstebních systémů pícnin pro pícní a energetické účely ve zvoleném zemědělském podniku
FUČÍK, Karel
Bakalářská práce pojednává o vybraných zemědělských plodinách pro pícní a energe-tické účely na pozemcích ve zvoleném zemědělském podniku. Práce pojednává o hodnocení výnosů a analýze pěstebních systémů pícnin jak na orné půdě, kde je hlav-ní plodinou kukuřice setá (Zea mays) a dále se zaměříme i na trvalé travní porosty. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Hlavním cílem mé zvolené bakalářské práce bylo vyhodnotit vývoj a sklizeň pícních porostů jak na orné půdě tak i porostů spadajících do TTP, dále pak ohodnotit jejich výnos a zaměřit se i na posouzení rostlinné skladby. Sledovaným porostem byl i pozemek, kde proběhla obnova a osetí jetelotravními směsmi. Kapitola s vyhodnocením výsledků trvalých travních porostů (TTP) zahrnuje posou-zení třech zvolených pozemků, kde bylo sledováno zastoupení jednotlivých jetelovin a travin. Zároveň se v práce zaměřuje i na ohodnocení zpracování orné půdy a stavu porostů, kde je pěstována kukuřice seté (Zea mays) pro krmivářské a energetické úče-ly. Hlavní sledované ukazatele jsou příprava půdy, styl setí, výživa a v neposlední řadě sklizeň s výnosem.
|
|
|
Metodologické otázky stanovení zatížení pastvin a etologická sledování skotu při pastvě.
PETRÁŠ, Marek
Cílem bakalářské práce je návrh vhodných způsobů vyjadřování zatížení pastevních ploch a sledování skotu při pastvě s ohledem na stav pastevních porostů. Těchto cílů bylo dosaženo na základě jednoletého sledování a analýzy pastevního porostu na sledovaných pastvinách. Zároveň při sledování botanické skladby pastvin bylo sledováno chování skotu na pastvě a jeho vliv na pastevní porost a utužení půdy.
|
|
|
Uplatnění Lathyrus pratensis L. v různých typech travních porostů
BÁRTA, Pavel
V letech 2007 a 2008 byl sledován výskyt a pokryvnost hrachoru lučního v podhorské oblasti Šumavy (Kaplice {--} Velký Chuchelec a Rožnov) v nadmořské výšce 580 {--} 650 m n.m a v oblasti českobudějovické pánve (Kozina u Závrat, v nadmořské výšce 390 {--} 510 m). Byly studovány podmínky uplatnění hrachoru lučního v různých typech travních porostů při jejich rozdílném využívání a obhospodařování. Byla provedena analýza ekologických podmínek a fytocenologická analýza travních porostů a vyhodnoceno uplatnění hrachoru lučního v různých typologicky odlišných travních porostech. Na lokalitě Velký Chuchelec byly sebrány lusky se semeny hrachoru lučního, která po vyluštění a následném sušení byla použita k určení vzcházivosti v nádobových pokusech s ohledem na možnosti introdukce hrachoru lučního do pícních porostů. V roce 2007 až 2008 v oblasti Kozina u Závrat byl hodnocen výskyt a stupeň napadení rostlin hrachoru lučního (Lathyrus pratensis) padlím pravým (Erysiphe trifolii) s ohledem na zhoršení kvality píce tohoto druhu při jeho napadení tímto patogenem.
|
|
|
Péče o travní porosty v rámci soustavy Natura 2000
Výletová, Lenka
Práce popisuje historii, význam i charakteristiku travních porostů v rámci soustavy Natura 2000. Za travní porosty jsou považovány nejenom pastviny, ale také souvislé porosty s převahou travin určených ke krmným účelům a technickému využití, které plní funkci produkční a mimoprodukční. Pasoucí se dobytek je neodmyslitelným prvkem chráněných lokalit. Konkrétní pozornost je v práci zaměřena na soustavu Natura 2000, jejímu vzniku, směrnicím a popisu cílů. Kapitoly se zaměřují na péči o travní porosty v rámci soustavy Natura 2000, likvidaci a popis invazních druhů. Popsány jsou vybrané evropsky významných lokality na Hodonínsku. Pozornost je věnována geologické, pedologické a botanické charakteristice lokalit, zejména ohroženým a významným druhům dané oblasti. Opomenuta není doporučená péče o vybrané lokality, která zahrnuje zejména pravidelné sečení a likvidaci invazních druhů.
|
host ::
RSS.